Co Rozkládá Oxid Grafenů a Grafén?

1. Lidský enzym myeloperoxidáza s pomocí peroxidu. Jsou v bílých krvinkách.
2. Rostlinný enzym křenová peroxidáza z křene selského.

Enzym z Křene rozkládá Grafen

Dr. Valerian Kagan s kolegy z University of Pittsburgh navazují na předchozí výzkum z roku 2008, během něhož se jim podařilo rozložit grafenové nanotrubičky pomocí rostlinného enzymu z křene selského (Armoracia rusticana), takzvaná křenová peroxidáza.

• Allen BL, Kotchey GP, Chen Y, Yanamala NV, Klein-Seetharaman J, Kagan VE, Star A. Mechanistic Investigations of horseradish peroxidase-catalyzed degradation of single-walled carbon nanotubes. J Am Chem Soc, 131(47):17194-205, 2009
• Mechanistic investigations of horseradish peroxidase-catalyzed degradation of single-walled carbon nanotubes
• Peroxidase mimicking DNAZymes degrade graphene oxide
• The Enzymatic Oxidation of Graphene Oxide
• Enzymatic oxidative biodegradation of nanoparticles: Mechanisms, significance and applications.
• Valerian E. Kagan – Životopis
• Co rozloží grafen?

Lidský enzym Myeloperoxidáza umí rozložit grafen

• Vědci z francouzského CNRS a dalších výzkumných institucí zjistili, že lidský enzym myeloperoxidáza umí rozkládat grafen.
• Myeloperoxidáza dokáže oxidovat oxid grafenu. I grafen je podle nového zjištění plně biologicky odbouratelný, ať už jde o jedno nebo mnohovrstevný grafén (Nano-Žiletky v Krvi). Nezáleží ani na tom, jak byl grafen připraven, zda je ve vodném roztoku apod.
• Výzkumníci dodávají, že myeloperoxidázu mají i mikroorganismy, a tím rozkládají grafen v přírodě včetně atmosféry, Grafén by se neměl akumulovat v přírodě (Chemtrails – Tichý Holocaust … ).
• Jinak myeloperoxidáza je běžným enzymem lidského imunitního systému, aktivuje se v některých typech bílých krvinek atd. S pomocí peroxidu (eventuálně i chlorných iontů) ničí cizorodé mikroorganismy, eventuálně i vlastní podezřelé (nádorové) buňky. Navíc myeloperoxidáza dokáže rozkládat i uhlíkové nanotrubičky (Berkeley Nano Rádio v Jedné Uhlíkové Nanotrubičce 2007 – Internet Nano Věcí – IoNT Komunikuje v Terahertz stejně Jako Buňky v Těle).
• Vakcína je nebezpečná v tom, že obsahuje víc věcí, Grafén, mRNA, toxické látky, které společně s neharmonickým pulzním elektromagnetickým polem z bezdrátové technologie vypínají imunitní systém.

Degradace jednovrstvého a několikavrstvého grafenu neutrofilní myeloperoxidázou – 2018

Biodegradabilita grafenu je jedním ze základních parametrů určujících osud tohoto materiálu in vivo (v živém). Dva typy ve vodě dispergovatelného grafenu, odpovídající jednovrstvému (SLG – single-layer grafen) a několikavrstvému grafenu (FLG – few-layer grafen), zbavené chemické funkcionalizace nebo stabilizačních povrchově aktivních látek, byly podrobeny biodegradaci pomocí katalýzy zprostředkované lidskou myeloperoxidasou (hMPO – myeloperoxidase). Biodegradace grafenu byla rovněž studována v přítomnosti aktivovaných degranulujících lidských neutrofilů. Degradace FLG i SLG listů byla potvrzena Ramanovou spektroskopií a analýzou elektronovým mikroskopem, což vedlo k závěru, že vysoce dispergovaný nedestilovaný grafen není biopersistentní.

• Degradation of Single-Layer and Few-Layer Graphene by Neutrophil Myeloperoxidase,
• Dr. Rajendra Kurapati, Dr. Sourav P. Mukherjee, Dr. Cristina Martín, Dr. George Bepete, Prof. Ester Vázquez, Dr. Alain Pénicaud, Prof. Dr. Bengt Fadeel, Dr. Alberto Bianco Angewandte Chemie International Edition (2018). DOI: 10.1002/anie.201806906

Biodegradace oxidu grafenu závislá na disperzitě pomocí myeloperoxidázy – 2015

Pochopení zdravotních rizik spojených s rychle se rozvíjejícími nanomateriály na bázi grafenu představuje velkou výzvu vzhledem k rozmanitosti aplikací a široké škále možných způsobů expozice tomuto typu materiálů. V této práci je popsána biodegradace listů oxidu grafenu (GO) pomocí myeloperoxidázy (hMPO) odvozené z lidských neutrofilů v přítomnosti nízké koncentrace peroxidu vodíku. Porovnává se schopnost degradace enzymu na třech různých vzorcích GO obsahujících různý stupeň oxidace na jejich grafénové mřížce, což vede k různé dispergovatelnosti ve vodném prostředí. hMPO selhává při degradaci nejvíce agregovaného GO, ale daří se jí zcela metabolizovat vysoce dispergované vzorky GO. Spektroskopické a mikroskopické analýzy poskytují jednoznačné důkazy o klíčové roli hydrofility, negativního povrchového náboje a koloidní stability vodných GO při jejich biodegradaci katalýzou hMPO.

Klíčová slova: biodegradace; biopersistence; oxid grafenu; myeloperoxidasa; bezpečnost.

• Rajendra Kurapati et al. Dispersibility-Dependent Biodegradation of Graphene Oxide by Myeloperoxidase, Small (2015). DOI: 10.1002/smll.201500038 Sourav P. Mukherjee et al.

Oxid Grafenu je Degradován Neutrofily a Produkty Degradace nejsou Genotoxické – 2018

Celkově tyto studie prokázaly, že neutrofily mohou rozkládat oxid grafenu (GO) a že biologicky rozložený GO není pro lidské plicní buňky toxický.

Již dříve bylo prokázáno, že neutrofily (neutrophils) rozkládají oxidované uhlíkové nanotrubičky mechanismem závislým na myeloperoxidáze (MPO), a bylo zjištěno, že oxid grafenu (GO) podléhá degradaci při inkubaci s purifikovanou MPO, ale dosud neexistují studie, které by prokázaly degradaci GO neutrofily. Zde jsme vyrobili GO bez endotoxinu modifikovanou Hummersovou metodou a položili jsme si otázku, zda jsou primární lidské neutrofily stimulované k produkci neutrofilních extracelulárních pastí nebo aktivované k degranulaci schopny rozkládat GO. Biodegradace byla hodnocena pomocí řady technik včetně Ramanovy spektroskopie, transmisní elektronové mikroskopie, mikroskopie atomárních sil a hmotnostní spektrometrie. Neutrofily účinně rozkládaly listy GO různých příčných rozměrů. Jelikož by produkty degradace mohly mít toxikologické důsledky, hodnotili jsme také vliv degradované GO na bronchiální epiteliální buněčnou linii BEAS-2B. Bylo zjištěno, že GO degradovaná MPO není cytotoxická a nevyvolává žádné poškození DNA.

• Graphene oxide is degraded by neutrophils and the degradation products are non-genotoxic, Nanoscale (2018). DOI: 10.1039/c7nr03552g

Druhým typem paměti je fantomový efekt DNA (DNA phantom effect), tj. paměť prostředí na dynamickém vlnovém charakteru molekul DNA. Prostředím je například prostor spektrometru (Cuvette compartment spectrometer), nebo prostor živých buněk a tkání. Pravděpodobně je také používán organismy k tahání jednoho z kvantových stavu signálních molekul DNA ve formě fantomů. V praxi to lze realizovat umělým vytvářením kvantových matric přirozených v těle, fragmentů DNA, vyplňujících a nahrazujících ztracené fragmenty DNA za účelem genetického poškození u lidí.

Dr. Peter P. Garyaev, doktor biologických věd, RANS a RAMTN